A Základní anatomické údaje

Velikost normální nezvětšené prostaty dospělého muže se přirovnává velikostí a tvarem k jedlému kaštanu, váha bývá kolem 20g.

Podle klasického anatomického pohledu se prostata dělí na několik laloků: (lobus dexter, sinister) a isthmus prostatae (lobus medius). Prostata je zavzata do vazivového pouzdra (capsula, fascia prostatae).

V současné době je preferováno dělení na zevní a vnitřní oblasti.

Podrobnější dělení dle McNeala rozlišuje 4 zóny:

• Přední fibromuskulární stroma
• Centrální zónu
• Periferní zónu
• Preprostatickou oblast

Dělení na oblasti má, oproti klasickému anatomickému pohledu blíže ke klinické praxi, jelikož v tzv. zevní oblasti se vyskytují spíše karcinomy, kdežto ve vnitřní oblasti spíše nodulární hyperplazie.

Schéma dle Lee F, Trop-Pedersen ST, Siders DB a kol. (volně překresleno)

Popis:	Modře - periferní zóna Žlutě - přední fibromuskulární stróma Červeně - uretra Světle zeleně - centrální zóna Tmavě zeleně - přechodná zóna

Prostatický specifický antigen (PSA)

PSA lze prokázat v prostatických žlázkách až po pubertě. Pozitivně se barví žlazový epitel prostatických žlazek. Basální buňky se barví jen velmi omezeně. Dále PSA nereaguje v epitelu semenných váčků, ductus ejaculatorius, v přechodném epitelu uretry a periuretrálních vývodů.

Vzácně byla reaktivita PSA zachycena v periuretrálních žlázkách mužů i žen, v análních žlázkách mužů, ve zbytcích urachu, v cystitis cystica a glandularis močového měchýře. Dále v nádorové tkáni u adenokarcinomů močového měchýře a uretry, ve zralých teratomech a pleomorfních adenomech a karcinomech slinných žláz mužů.

Kyselá prostatická fosfatáza (PAPH)

Původně často využívaný marker pro sledování pacientů s metastatickým prostatickým adenokarcinomem. PAPH se nachází v řadě nádorových i nenádorových extraprostatických tkáních (endokrinní pankreas, parietální buňky žaludku, hepatocyty, tubuly ledvin, karcinom prsu, karcinoid GIT, adenokarcinom močového měchýře, atd.).