K Aktuality

Nová metoda zpracování materiálu

V současné době používáme pro zpracování materiálů z radikálních prostatektomií metodu označovanou jako „whole-mount sections“, kdy stranově zorientované řezy z celé prostaty zaléváme do obrovských megabloků.

Díky této technologii získáváme dokonalý přehled o umístění nádorové tkáně v prostatě a v semenných váčcích. Případné dosahování nádoru do resekční linie umíme dokonale lokalizovat. Takové nálezy lze pak kombinovat se zobrazovacími metodikami. Tuto technologii používáme jako jediní v celém bývalém Československu (červen 2011).

P a L značí strany, V značí ventrální okraj. Řezy jsou číslovány vzestupně od apexu. LV a PV jsou levé a pravé semenné váčky a okolí.
A značí bločky z apexu, který je vždy zabločkován zvlášť.
Černě jsou označena nádorová ložiska.

 

Rekurentní genová fúze TMPRSS2 a ETS transkripčních faktorů u karcinomu prostaty

Skupina okolo A.M. Chinnaiyana objevila kandidátní onkogeny pro karcinom prostaty (ERG a ETV1), které patří do skupiny ETS jaderných transkripčních faktorů. Analýza sekvencí cDNA těchto genů ve vzorcích karcinomů prostaty přinesla zajímavé zjištění. Oba geny, ERG a ETV1 byly fúzované s 5´netranslatovanou oblastí sérinové proteázy TMPRSS2 exprimované prostatou. Další studie odhalila, že více než 70% prostatických karcinomů nese přestavbu genů rodiny ETS, které fúzují s genem TMPRSS2. Tyto vlastnosti by bylo možné potencionálně využít k cílené onkologické terapii pacientů s prostatickým karcinomem, podobně, jako je využívána cílená terapie u gastrointestinálních stromálních tumorů s mutacemi c-kit.

Reference:

 

Modifikace Gleasonova systému gradingu prostatického karcinomu

Helpap a Egevad porovnali starší a novější schema Gleason gradingu na souboru 3000 prostatických biopsií (punktáty, TURy i ektomie). Zjistili, že nová modifikace Gleason gradingu z r. 2005 má vyšší reproducibilitu i lepší korelaci mezi punktáty a prostatektomiemi. Poznatky lze stručně zhrnout nasledovně:

Reference:

Poznámka na okraj:

Karcinom prostaty s Gleason grade 1 nebo 2 je extrémně vzácný. Někteří autoři (X. Yang-osobní sdělení 2006) tvrdí, že Gleason 1 nelze v punkci prakticky rozeznat, Gleason 2 jen s potížemi. Drtivá většina nádorů, které v punkcích rozpoznáváme je Gleason 3 a více.

 

Absence prostatického karcinomu v prostatektomii provedené po diagnoze karcinomu z punkce.

Recentně Cao et al. (1) popsali případy, kde po diagnoze prostatického karcinomu v punktátu nebyl nalezen v resekátech prostaty karcinom vůbec anebo byl pouze minimálního objemu (t.j. ektomie se v podstatě ukázala být zbytečnou). Práce tak potvrzuje předchozí podobná pozorování (2, 3). Šlo o 87 případů nalezených v souboru 2671 prostatektomií (3, 3%). Při revizi histologického nálezu v punktátech byla diagnoza potvrzena u všech případů. U jednoho případu ale molekulární genetika prokázala, že šlo o záměnu vzorků (punktát s karcinomem "patřil" jinému pacientovi, proto byl resekát bez karcinomu). Autoři uzavírají, že minimální karcinom lze očekávat v resekátech u cca 3% pacientů a úplné chybění karcinomu u cca 0,3%. Úplné chybění karcinomu v resekátech lze vysvětlit jeho odstraněním jednak punkční jehlou a jednak destrukcí nádorové tkáně zánětlivým procesem po punkci. Výjimečně je příčina v záměne vzorku mezi dvěma pacienty. Aktuální je tato možnost zejména když je v punktátu vyšší grading karcinomu a v resekátu karcinom chybí.

Reference:

 

Pozitivita uzlin v resekátech rektálniho karcinomu je až ve 4,5% (!) způsobená metastázami prostatického karcinomu. Diagnostický "pitfall".

Murray a spol. se po jednom náhodném nálezu prostatického karcinomu v uzlině rektálního resekátu (resekce provedena pro karcinom rekta) rozhodli zrevidovat předchozích 112 rektálních resekátů u mužů. V 5 resekátech (4,5%) zjistili, že pozitivita perirektálních uzlin nebyla způsobená karcinomem rektálním, ale šlo v nich o karcinom prostatický. Pokud patolog při diagnostice nemyslí na tuto možnost, dochází běžně ke špatné interpretaci a metastáza je považována za karcinom rektální, což vede k nepřesnému stagingu a/anebo vůbec k nerozpoznání prostatického karcinomu u daného pacienta, se všemi terapeutickými a prognostickými důsledky. Při znalosti této možnosti je diagnóza snadná, protože glandulární struktura prostatického a rektálního adenokarcinomu se liší již při běžném barvení. V případech pochybností (příliš drobná metastáza, podezření na méně obvyklý typ prostatického karcinomu, nízký stupeň diferenciace) doporučují autoři barvení na hlen a imunohistochemii PSA a CK20.

Reference:

 

Nový marker prostatického karcinomu - alfa-methylacyl CoA racemáza (AMACR)

Známou imunohistochemickou pomůckou u diferenciální diagnostiky prostatického karcinomu jsou protilátky značící bazální vrstvu epitelu prostaty (34BE12, p63, cytokeratin 5/6). Tyto metodiky mají četná omezení (občas chybění v benigních carcinoma-like lézích jako jsou atrofie, postatrofická hyperplazie a adenosis; naopak pozitivity v karcinomu; negativní efekt delší fixace). Nověji přibyla do této části diagnostiky protilátka AMACR (P504S), která je specifická pro karcinom a jen ojedinelě a slabě pozitivní v benigních lézích (přehled viz. Evans). Jde o produkt poruchy AMACR genu, která se původně našla u pacientů s familárním karcinomem prostaty (Xu et al). Následně byla vyrobena protilátka pro imunohistochemii a v různých studiích zaměřených na diagnosticky obtížné biopsie prostaty byla její specificita 79-100% a senzitivita 82-100%. Protilátka značí i vzácnější varianty prostatického karcinomu a je dobře použitelná i pro dg. high-grade PIN.

Kromě karcinomu prostaty byla pozitivita pozorována v četných dalších tumorech: karcinomy střeva, prsu, ovaria, plic, urotelu, papilární karcinom ledvin, melanom a maligní lymfomy. Na komerčním trhu je zatím dostupná monoklonální protilátka of firmy Zeta Corporation.

Reference:

Copyright © 2002-2021 Bioptická laboratoř s.r.o.
Nádory prostaty
 Mapa webu