Přestože v současné době je prováděna řada drobných i rozsáhlejších intervenčních zákroků v oblasti genitourinárního traktu, jde o poměrně vzácnou afekci. Označení postoperativní vřetenobuněčný nodulus bylo poprvé použito Proppem a kol. v roce 1984. Jde o reaktivní lézi, která vzniká v období několika měsíců po předchozím chirurgickém zákroku. Histologicky je tvořen vřetenitými buňkami uspořádanými do fasciklů. Mohou být přítomná drobná nekrotická ložiska. Mitózy mohou být poměrně velmi početné. Okolí bývá infiltrováno výraznější chronickou zánětlivou celulizací. V časnějších stádiích lze nalézt fibrinoidní nekrózu s typickým palisádovitě uspořádaným lemem histiocytů. Pro diferenciální diagnostiku je velmi užitečná informace o předchozím chirurgickém zákroku.
Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit sarkom, leiomyosarkom. Postoperativní vřetenobuněčný nodulus většinou nemá atypické mitózy, nemá výrazný jaderný polymorfismus a jde obvykle o drobnou lézi. Problematické je odlišení dobře diferencovaného leiomyosarkomu, který má srovnatelně vysokou mitotickou aktivitu, avšak obvykle nemá tak komplikovanou vaskulaturu. Naopak častěji nekrotizuje a lze někdy zachytit infiltrativní typ růstu.
Obr.A Pooperační vřetenobuněčný nodulus - přehled | Obr.B Pooperační vřetenobuněčný nodulus - detail |